Search

Fakta o plodnosti: Které jsou staré a proč zřejmě už vůbec neplatí?

Věk prvorodiček dnes neustále stoupá, stále více žen rodí až po 35. roce. Jenže ideální je prý stihnout první dítě do 30-tky, jinak naše plodnost klesá. Ale je to opravdu pravda? Přináším vám málo známá fakta ze starých i nových znalostí odborníků. Překvapíte se, kolik starých až historických faktů považujeme stále za hodnověrné a řídíme se jimi!

Toto už vůbec neplatí!

I dnes neustále slyšíme nejen od odborníků varování, že ženská plodnost po věku 35 let prudce klesá a tak je již mnohem těžší otěhotnět. Víte však o tom, že tento předpoklad, který se všude ve světě dnes oficiálně používá je podle listu Daily Mail založen na statistikách před tři sta let?

Tyto informace totiž vyplývají ze statistiky francouzského historika Louis Henry, který zemřel v roce 1991 a pocházely z osmnáctého století. No a dnes navíc už žijeme úplně jinak Od tohoto období se již výrazně změnil životní styl žen, medicína, věda a technika, životní prostředí. Před třemi sty lety ženy rodily prakticky jedno dítě za druhým a již obvykle od mladého věku, a tak není divu, že ve věku 35 let – po odrození šest a více dětí, již mohly trpět různými komplikacemi, kvůli kterým nebyly schopny otěhotnět. Mnohé ženy se v tomto věku již zcela vyhýbali sexu, protože nechtěli další děti. Podobnost se životem dnešních žen, které si zakládání rodiny odkládají na později je tedy skutečně jen velmi mizivá.

Jak dnes užíváme antikoncepci?

Dnes 99,9 procent sexuálních kontaktů nevede k těhotenství – většinou je to díky spolehlivým antikoncepčním metodám. Ve věkové skupině 16 až 54 let sexuálně aktivních žen užívá antikoncepci až 83 procent. Nejoblíbenějšími metodami antikoncepce jsou kondomy a pilulky. Tablety jsou oblíbenější u nejmladších věkových kategorií, užívá jejich téměř polovina 16 až 24-letých. Zatímco sexuální abstinence byla hlavní metodou jako neotěhotní kdysi, dnes ji za tímto účelem využívá jen 0,6 procenta žen. Selhání prezervativů a jiné antikoncepce Selhání prezervativů tvoří přibližně dvě procenta ze všech případů správného použití.

Správně používaná pilulková antikoncepce nese riziko otěhotnění pouze ve výši 0,3 procenta. Není pochyb o tom, že právě proto jsou tabletky spojeny s revolucí v sexuálním chování. V roce 1966 užívalo antikoncepční pilulky 20% žen, v roce 1974 až 70%.

Nuž a nakonec tabletka PO, která se dostala na pulty lékáren dostupné pro každého jen nedávno po roce 2000, způsobila další změnu v sexuálním chování. Vymyšlené druhy antikoncepce Je až neuvěřitelné, co všechno vymysleli ženy, aby se ubránili nechtěnému otěhotnění.

Nejdříve na to „používali“ kojení – což je již dokázáno jako nepravdivý mýtus, později však přišly i jiné mechanické zábrany. Například vlna namočená v medu a olivovém oleji nebo různé bylinky. Staří Římané věřili, že když si po sexu žena kýchne, zabrání to početí.

Zajímavé je, že během první světové války asi třetina lidí kontrolovala svou plodnost. Více než polovina na to používala sexuální zdrženlivost, respektive abstinenci, 10 procent používalo „obaly“ – tedy kondomy a 18 procent pesary a jiné umělé pomůcky.

Víte, jak a kdy vznikly kondomy?

Důvod je jasný. Vynalezl jejich v roce 1564 italský chirurg Gabriele Falloppio. Nejdříve sloužily jako ochrana proti syfilis. Do roku 1700 byly vyrobeny ze střev, koncem 19. století se začaly vyrábět z gumy.

Pokles porodnosti

Zatímco v roce 1870 na jednu ženu připadalo pět dětí, v roce 1930 to byly už jen dvě.

Proč? Jedním z možných vysvětlení je fakt, že díky rozvoji medicíny více dětí přežilo, a tak nebylo nutné plodit až tolik dětí, pokud rodiče chtěli, aby některé přežili.

Druhým důvodem byla neekonomickost rozhodnutí mít hodně dětí. Zajímavým poznatkem z minulosti je fakt, že v krizových letech se rodilo vždy více dívek, v letech míru a klidu více mužů – tím se nahradily ztráty, které nastaly ve válce.